Pizzolatto, Nic: Galveston

pizzolattoWhen Down Is The New Up
(Nic Pizzolatto: Galveston. Překlad Martin Pokorný. Euromedia Group Knižní Klub, Praha 2015, 246 stran.)

Pokud o postmoderním umění platí, že míchá vysoké formy umění s nízkými do takové míry, že původní hierarchie zcela mizí, o knižním debutu Nica Pizzolatta to platí dvojnásob. Pizzolatto doposud proslul jako tvůrce televizní série Temný případ (True Detective), jímž posunul žánr mysteriózního detektivního thrilleru až kamsi k metafyzickým výšinám. O seriálu, z podstaty spíše konzumním zboží, se píší eseje, diskutuje se o něm podobně před pětadvaceti lety o Lynchově Twin Peaks.

Pizzolatto však původně vystudoval tvůrčí psaní na Arkansaské univerzitě a do světa umění vstoupil v roce 2010, tedy 4 roky před Temným případem, jako autor románu Galveston. V něm zúročil prakticky vše, z čeho vzešel: tradici jižanské literatury (narodil se a vyrostl v New Orleans), hard-boiled fiction a všudypřítomného násilí, zmaru a rozkladu, v němž pravda nevítězí. Naopak,když má štěstí, stojí nepovšimnuta sama v koutě. Když jej nemá, zabijí ji.

Galveston v tomto ohledu nejvíce připomíná novodobou klasiku tohoto žánru Miami Blues Charlese Willeforda. I zde máme protagonistu, který má ke kladnému hrdinovi hodně daleko: celý život se pohyboval ve světě organizovaného zločinu a když už to vypadá, že se z něj nadobro dostal, lékaři mu zjistí rakovinu v terminálním stadiu. Ze života mu prý zbývá jen pár týdnů. K tomu se dozví, že mu šéf přebral holku a nachystal na něj past, z které se nemá dostat živý.

Roy svému šéfovi tohle přání nesplní, a tak je na útěku. Brzy potká mladičkou prostitutku Rocky a její tříletou sestru Tiffany, které taky před něčím utíkají. Nepravděpodobná trojice si to namíří do texaského městečka Galveston, které propůjčilo Pizzolattovu románu jméno. Roy se skoro proti své vůli do Rocky postupně zamiluje, riskuje kvůli ní život (který mu stejně užírá rakovina), za což se mu dostane odměny. Spravedlnost v ní čtenář samozřejmě hledat nemůže.

Že to všechno vypadá až příliš povědomě a jako klišé? Ano, vypadá. Galveston využívá obehraný žánr gangsterské detektivky na maximum. Do jiné sféry jej posouvá Pizzolattova schopnost vykreslit do nejmenšího detailu strach a hnus života lidí na okraji společnosti, přesně jako se mu to povedlo v Temném případu. Násilí a smrt, které nemají žádný vyšší smysl, prostě se stanou. Roy i Rocky v tomhle vyrostli, tohle je jejich svět. Žádný přesah tu nenajdete, jen vůli jít dál, i když váš případ vypadá beznadějně. Možná právě v tom se skrývá hlavní, trochu nečekaná hodnota Pizzolattova příběhu.

Na začátku jsme napsali, že Galveston vyplňuje pravidlo postmoderního pastiše dvojnásob. Ten druhý přesah se skrývá v českém vydání. Překlad pořídil Martin Pokorný, překladatel vpravdě renesančního rozsahu, který do češtiny uvedl mimo jiné díla Vriginie Woolfové, Geoffreyho Chaucera, historika Jacquesa de Goffa či antických filosofů. Překlad je to přesný a i přes nástrahy v podobě nespisovného jazyka, kterým postavy mluví takřka bezvýhradně, skvěle čitelný. Druhou nečekanou figurou je Martin T. Pecina, který knihu graficky upravil a vysázel.

Nízké se opět míchá s vysokým. Dědictví postmoderny žije – a Pizzolattovo dílo je toho nejlepším důkazem.

Richard Olehla