Robin Sloan: Ajax Penumbra 1969

sloan_ajaxKonspirační experimentování Robina Sloana
(Robin Sloan: Ajax Penumbra 1969. Překlad Petra Jelínková. Host, Brno 2014, 77 stran. Vyšlo pouze jako e-kniha.)

V září roku 2014 došlo na českém knižním trhu k pozoruhodné události. Nakladatelství Host se totiž rozhodlo vydat knihu pouze v elektronické podobě, což je vzhledme k rozsahu textu – pouhých 77 stran – pochopitelné. Ajax Penumbra 1969 sám o sobě neobstojí, rozsahem jde spíše o delší povídku, ovšem bez patřičného završení. Čtenář si tak k Sloanově elektronickému počinu musí chtě nechtě pořídit i jeho román Nonstop knihkupectví pana Penumbry, který Host vydal dříve.

A oč v Ajaxovi jde? Píše se rok 1969, v ulicích San Franciska vrcholí léto lásky a hutí hippies, které má už zanedlouho náhle skončit tragickým koncertem Rolling Stones v nedalekém Altamontu. Zatím je však klid, Mekkou hippies zní tóny stejnojmenné písně Scotta MacKenzieho, pár bloků od knihkupectví City Lights roste mrakodrap, který se později stane ikonou města a pod zálivem se buduje tunel metra. Sady na jih od města ustupují zbrusu novému počítačovému průmyslu.

Mladý Ajax Penumbra ovšem nepřijel do San Franciska, aby hledal volnou lásku nebo záblesk technologické budoucnosti. Hledá knihu — jediný dochovaný výtisk spisu Techné Tycheon, tajemného svazku, který přinesl a zase vzal bohatství každému, kdo ho vlastnil. Poslední zmínka o knize říká, že je v San Francisku — tento záznam je ale sto let starý. Penumbra byl svou univerzitou vyslán na Západní pobřeží, aby knihu našel a získal pro její knihovnu. Po několika týdnech neúnavného pátrání se však necítí být k cíli blíž než na začátku. Ale jednou pozdě v noci, po dalším dni skličujících slepých uliček narazí na nonstop knihkupectví, v kterém najde svůj osud. Doslova, neboť v prodejně nakonec – jak se dozvíme ve zmíneném románovém pokračování – zůstane až skoro do konce života.

Ajax Penumbra 1969 trpí podobnými neduhy jako Nonstop knihkupectví pana Penumbry. Sloan je zručný stylista, ovšem občas se mu myšlenky rozutečou a jinak chytrý nápad s tajemným společenstvím, které staletí schraňuje knihy a lidské osudy v nich, pohřbí v nelogické či toporné zkratce. Inu, žánr konspiračních děl má v americké literatuře už docela dlouhou tradici, jež sahá do 60. let, kdy se v Americe zformoval postmoderní směr, a tématika i styl, jímž musí autor udržovat čtenáře v napětí, se za dlouhá léta poněkud vyprázdnil. Tak špatné jako s díly Dana Browna to ale se Sloanovými příběhy není. Obě knihy je docela zábava číst – jen si od nich nesmíte slibovat zázraky.

Richard Olehla

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *