Doctorow, Edgar Lee: Andrew’s Brain

doctorow_andrews brainNový román E. L. Doctorowa má překvapivé téma i styl
(E. L. Doctorow: Andrew’s Brain. Random House, New York 2014, 200 stran.)

Doctorowův román Andrew’s Brain je po románu Homer & Langley (2009, č. 2010) dalším počinem již dvaaosmdesátiletého autora. Anotace na Amazonu prozrazuje, že jde o příběh, jehož vypravěč promlouvá z „neznámého místa a k neznámému posluchači“ a dosud nevydaný román charakterizuje jako „překvapující zvrat a počin, jenž je v kontextu autorovy tvorby jedinečný“.

S touto charakteristikou lze souhlasit – příběh života kognitivního vědce Andrewa je vyprávěn retrospektivně, ale především se halí do závoje rámcového vyprávění, v němž se Andrew jednoho večera zjeví přede dveřmi své bývalé manželky s kojencem v autosedačce, neboť jeho nová (mladá) žena za tragických okolností zahynula. Expartnerka jej nejdříve odmítne, pak se však nad Andrewem smiluje její současný manžel a začne si s ním povídat. Dostaneme se do jakéhosi neurčitého dialogu, jenž je ovšem postupem času čím dál více monologické povahy. Mluví především Andrew, o své minulosti, jak se na začátku knihy (ale na konci svého životního příběhu) ocitl v situaci, kdy mu nezbývá nic jiného než prosit svou exmanželku o pomoc.

Příběh knihy je vlastně banální, zajímavější je Andrewova historie, již má nicméně daleko k zábavnosti a akčnosti. Protagonistovo líčení se nese spíš v kontemplativní rovině, v níž hraje prim Andrewova záliba v kognitivní vědě, tedy záležitostech úzce spojených s funkcemi mozku. Děj se proto odvíjí jen pomalu kupředu a na prvních desítkách stran se čtenář spíše dozvídá více o Andrewových názorech, méně pak o motivaci. V druhé části jsme bez jakéhokoli předělu svědky jakési psychoterapie hlavního hrdiny, v jejímž rámci zazní první vzpomínky na minulost. V hlavním hrdinovi se čím dál víc svářejí emoce s rozumem, pochyby, zdali se zachoval v životě dobře, zdali se neměl řídit více prvním a méně druhým. Konec nedlouhého textu  přináší jakési rozuzlení, jehož význam je ale nevelký.

Z výše řečeného je jasné, že text není zrovna bestsellerové povahy. Příběh není tolik důležitý, zásadní je zde atmosféra. Pomalá, nikam nespěchající, bilancující. Doctorow je zkušený autor, letos dostal PEN / Saul Bellow Award, což je cena za celoživotní dílo a zřejmě se rozhodl ohlédnout za životem kontemplativním, pomalým, neakčním dílem, jež není nijak čtenářsky vděčné, z hlediska jazykového drží ovšem vysoký standard.

 

Richard Olehla

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *