Chabon, Michael: Záhady Pittsburghu

chabon_zahady pittsburghuProzření Arta Bechsteina
(Michael Chabon: Záhady Pittsburghu. Překlad Olga Bártová, Plus 2010, 280 stran.)

Jméno Michaela Chabona je českému čtenáři už velmi dobře známé, ovšem jeho první dvě knihy zůstávají tak trochu ve stínu úspěšnějších Úžasných dobrodružství Kavaliera a Claye. Přitom podle jeho románu Báječní hoši byl natočen úspěšný film. Na literárním poli debutoval tento mladý americký autor židovského původu roku 1988 románem Záhady Pittsburghu, jímž na sebe ihned upozornil a v němž poprvé nastínil téma, které jej bytostně zajímá i v dílech pozdějších: nejrůznější podoby lásky a vztahů mezi mužem a ženou i mužem a mužem.

Záhady Pittsburghu se, jak už sám název napovídá, odehrávají v Pittsburghu v americkém státě Pennsylvania během jednoho léta. Jejich protagonistou je Arthur Bechstein, jehož jméno všichni zkracují na Art a který právě ukončil vysokoškolské studium. Art je nováčkem z dobré rodiny, outsiderem, tedy tím, jenž přichází zvenčí, a přivydělává si v jednom knihkupectví, v němž je „literatura vmáčknuta do miniaturního, nepotřebného výklenku mezi oddíly Válka a Domácí kutil“. Jinak má ale stálý příjem od svého otce, jedné z hlavních postav nejen pittsburského podsvětí. Jak je u židovských rodin běžné, Art svého otce velmi ctí a řídí se jeho přáními a názory, především proto, že ví, že jen díky jeho penězům mohl studovat na univerzitě a získat tak vzdělání, jímž se generace jeho předků pochlubit nemohly.

Jednou večer, poté, co strávil celý den v univerzitní knihovně, se na ulici Art náhodou seznámí s Arthurem Lecomtem, jemným a hezkým mladíkem, o němž ani na okamžik nezapochybuje, že není gay; hned od počátku mu tedy dává najevo, že on homosexuál není, usiluje však o to, aby se stal jeho kamarádem. Arthur se pro Arta stane jakousi branou do nového světa, světa plného nepoznaných lákadel, rozkoší a zážitků, přitahuje jej a inspiruje.

Dalším do party je hřmotný Cleveland Arning, jezdec na obrovském motocyklu Harley Davidson, oblečený zásadně v černém, alkoholik, který zbožňuje Bukowského a Brautigana, neomalený a krutý, nicméně oplývající velkým charismatem. Do knihkupectví, v němž Art pracuje, vtrhne jako postmoderní smrt a unese jej na svém oři tak efektním způsobem, že vyděšení kolegové hned volají policii. Sám sebe nazývá Ztělesněným zlem, s čímž se naprosto ztotožňují i rodiče nebohých dívek, kterým učaroval, a dokonce se chlubí, že v mládí málem utopil svou mladší sestru. Cleveland je mimo Arta bezpochyby ústřední postavou celého románu a jeho činy a osud jsou hlavní motivací Artova radikálního rozhodnutí na  konci celé knihy.

Různé podoby lásky…
Jedinou ženskou hrdinkou v Záhadách Pittsburghu je Phlox, která pracuje v knihovně a s níž Arta, jenž se do ní zamiluje na první pohled, seznámí jejich společný kamarád Arthur. Vztah Arthura k Phlox je ambivalentní: na jedné straně by chtěl, aby začala s Artem chodit, na straně druhé na ni posléze žárlí. Je to souboj o Artovu pozornost, o čas, který stráví s jedním, nebo s druhým (všichni tři společně po urážkách, jež Arthur směrem k Phlox jednoho večera pronese, nikam nevyrážejí), a konečně o fyzický kontakt, šance na nějž se Arthur ani přes fakt, že Art chodí s Phlox, nehodlá vzdát. Art si koneckonců velmi brzy přizná, že jej Arthur velmi přitahuje, že po něm touží, nedokáže ale zpočátku akceptovat myšlenku na svou potenciální homosexualitu. Sexuální napětí mezi Artem a Phlox a Artem a Arthurem je čím dál větší, prolíná se celým románem až do úplného konce a zabraňuje Artovi, aby k jednomu či druhému zaujal pevnější vztah, což se nezmění ani po noci, během níž se (chtělo by se podotknout konečně) vyspí s Arthurem. Modelově by se tento milostný trojúhelník dal připodobnit k dvěma magnetům, které střídavě mění polaritu a mezi nimiž osciluje Art jako kousek kovu. Každou chvíli se situace změní, Art se oddálí od jednoho partnera a přichýlí se ke druhému; oběma zároveň je potom schopen vyznat lásku. Art se tento stav ani nesnaží nijak hodnotit, jenom říká: „Tehdy jsem o sobě neuvažoval jako o gayovi; popravdě řečeno, tehdy jsem o sobě neuvažoval vůbec.“ Jako by žil na jiné planetě, v jiném světě, jako by toto léto nemělo nikdy skončit, protože ví, že s koncem léta se bude muset rozhodnout.

… i přátelství
Artův vztah ke Clevelandovi se naopak lineárně rozvíjí a prohlubuje a stanou se z nich výborní přátelé. Cleveland chce využít konexí Artova otce k tomu, aby se mohl zapojit do pittburského  podsvětí, což se mu sice povede, Artovu otci se však fakt, že jeho syn se stýká se zlodějíčkem, nijak nezamlouvá. Po neúspěšných pokusech odradit jej se odhodlá k radikálním činům: na Clevelanda nastraží léčku, do níž se Artův nejlepší přítel chytí a zaplatí za ni životem. Arthurovi potom pohrozí, že pokud neodjede někam hodně daleko, bude jej čekat velmi podobný osud. Nesmiřitelné rozpory mezi tím, co po něm chce jeho otec, tedy vrátit se zpět do lůna rodiny a žít spořádaný, poklidný život synka z dobré židovské rodiny, jenž se nemusí o nic starat, protože jeho otec má peněz dost, a svobodou, divokostí v srdci i v pohlaví, kterou mu nabízejí Arthur a tragicky zahynuvší Cleveland, donutí Arta jednat tak, jak by si do té doby jistě nedokázal ani představit. Během pěti minut opustí všechny jistoty, které mu svět establishmentu, reprezentovaný otcem a i vztahem s Phlox zaručuje, a uteče společně s Arthurem do Evropy; na cestu si nicméně bere fotografii Phlox, takže čtenáři mají právo věřit, že Artův vztah k ní stále trvá. Z Evropy se vrátí až po dlouhých třech měsících, rozhodnut už nikdy nepromluvit se svým otcem a neschopen dále se stýkat s Phlox. Důsledky epifanie, v níž najednou spatřil prohnilost morálních hodnot otcova světa, jsou neodvolatelné.

Právě ve finále Záhad Pittsburghu však tkví slabina tohoto románu: Chabon nedokáže příliš uspokojivě prezentovat motivaci, jež přinutí zjevně heterosexuálního Arta k útěku s Arthurem do Evropy, samozřejmě mimo nevysvětlitelnou, až osudovou přitažlivost a charisma. Čtenář dokáže sice pochopit, že se Art na konci románu nevrátí zpět ke Phlox, protože pro něj symbolizuje starý svět, s nímž už Art nechce mít nic společného, protože v něm dokázal jeho otec z lásky k němu nechat zabít jeho nejlepšího kamaráda, nedokáže se však s Artovou budoucností nijak ztotožnit. Nejednoznačnost jeho sexuální orientace, či spíše autorova nerozhodnost mu nějakou přiřknout, činí z Arta poněkud schematickou postavu, jež se zmítá mezi konvencemi těla i mysli, reprezentovanými láskou k ženě, a divokostí a přitažlivostí lásky k muži.

Záhady Pittsburghu jsou však naštěstí i románem o přátelství mezi muži, které přetrvá i smrt a jež nemá stinné stránky. A právě upřímnost takového citu, občas zabarveného sexuálním napětím, je největší devizou tohoto díla, jehož stránky se čtenáři samy obracejí pod rukama, a stává se tématem, jež bude Michaela Chabona fascinovat v jeho dalších románem.

Richard Olehla

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *