Chabon, Michael: Mapy a legendy

chabon_mapy a legendyChabonovy eseje jsou zároveň autorským vyznáním
(Michael Chabon: Mapy a legendy. Překlad Olga Bártová. Plus, Praha 2011, 176 stran.)

 

Esejistická edice Spekulum nakladatelství Plus se ukazuje jako velice zajímavé obohacení nebeletristického segmentu českého knižního trhu. Dosud v její nabídce dominovali tuzemští autoři: vyšly zde vybrané eseje Martina Hilského, Josefa Jedličky, Zdeňka Vašíčka a Aloyse Skoumala, přičemž jediným zahraničním autorem byl Terry Eagleton se svým Úvodem do literární teorie. Výbor z esejů Michaela Chabona, který ve Speculu vychází teď, jednak posiluje mezinárodní rozměr edice, jednak potvrzuje její zaměření, které vychází i ze samotného názvu: Speculum, tedy zrcadlo.

Jako jediný z dosud vydaných titulů ve zmiňované edici totiž přináší eseje, které jsou skutečně „zrcadlem” autorovy fiktivní tvorby. Ne snad, že by bylo možné tyto texty použít jako jakýsi jeden jediný klíč k interpretaci Chabonových příběhů, nýbrž osvětlují mnohé: vedou nás ke zdrojům jeho inspirace, z jiného pohledu nahlížejí vztah mezi fikcí a skutečností a nabízejí neotřelý pohled na roli populární literatury v moderní kultuře.

Jméno amerického prozaika Michaela Chabona není samozřejmě českému čtenáři neznámé. V překladu zde vyšly romány Záhady Pittsburghu, Konečné řešení: detektivní příběh, Židovský policejní klub, povídková sbírka Modelový svět, ale především — hned ten první vydaný česky v roce 2004 — Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye, autorovo opus magnum a dílo, za které dostal v roce 2001 Pulitzerovu cenu. Tento vskutku „úžasný” román je blízký českému čtenáři i místně. Jeho první část se odehrává totiž v Praze v dobře před druhou světovou válkou a hlavní hrdina románu, židovský chlapec, jehož představivost je živena legendami o golemovi, opouští českou metropoli za velmi dramatických okolností a život si zachraňuje útěkem do Ameriky. Golem, jak jej zná z mnohých legend, je mu ztělesněním spravedlnosti, je to super-hrdina, který brání slabé a bezmocné, tedy židovskou minoritu, před zvůlí a útlakem. Po válce je protagonista románu svědkem obrovského vzestupu komiksu, tedy žánru, jenž na druhé straně Atlantiku začal plnit funkci dávných legend a jenž americkým dětem nahradil absenci historických mýtů. Chabon v románu staré mýty chytře propojuje s novými a zdůrazňuje nejen jejich vliv na představivost dětí, nýbrž především na jedné straně silně pociťovanou potřebu nerozlišovat příliš ostře mezi fikcí a skutečností a na straně druhé naopak touhu velice ostře rozlišovat mezi dobrem a zlem.

Právě toto téma je jedním z hlavních, které se objevují v Chabonových esejích z knihy Mapy & legendy. Řečeno dramaticky, jeho eseje jsou obhajobou představivosti jakožto činnosti, která nás pojí s něčím hlubším či prvotnějším. Fikce v Chabonově podání není protipólem skutečnosti; mnohem spíš je jejím rozšířením. Nelze ji měřítkem skutečnosti poměřovat, neboť skutečnost mimeticky nezobrazuje, nýbrž si z ní vybírá to, co autor pokládá za relevantní, a nabízí svou vlastní skutečnost. Snad i proto Chabon upírá svou pozornost na žánry, které jsou z hlavního proudu literatury vytlačovány na okraj: je to povídka, jenž je čím dál víc odstrkována do pozadí z ekonomických důvodů, ale též komiksy a science-fiction, které — jak se domnívá Chabon — jsou vytlačovány do jakýchsi ghett. Tento svůj názor poměrně přesvědčivě dokládá v textu věnovaném Cestě Cormaca McCarthy, lépe řečeno její recepci u kritiky a u čtenářů. „Někteří čtenáři a spisovatelé chovají vůči science-fiction tak silné předsudky, že shovívavý kritik v recenzi sci-fi díla mainstreamového autora často volí výrazy jako ,podobenství’ a ,báje’, aby autorovi umetl cestičku,” píše Chabon a o něco dál dodává: „Literárním dílům o celosvětové katastrofě dodává relativní legitimnost fíkový list v podobě satirického či náboženského významu i fakt, že svět bez superpočítačů, vesmírných lodí a bojovných třímetrových kočkovitých mimozemšťanů z planety Kzin nijak neodporuje běžnému realismu.” Přes diskusi o žánru a zvláštnosti jeho postavení se tak dostává k tématu, o němž byla řeč výše. Jako čtenáři jsme až příliš často uvězněni v kleci realismu: staré mýty jsme ještě schopni interpretovat jako alegorii, ale jakmile není možnost vtisknout nereálnému náboženský rozměr, pozbývá na serióznosti, vnímáme ho jako cosi nevážného, ba až laciného.

Provázanost témat činí z Map & legend úchvatnou esejistickou knihu. Je chytrá, inspirativní a v neposlední řadě výborně napsaná. Jakkoli eseje jsou značně různorodé – od čistě literárních přes obecně kulturní až po memoárové – tvoří zajímavý celek a čtenáři otevírají myšlenkový svět jednoho z nejzajímavějších prozaiků současné Ameriky.  

 

Ladislav Nagy, Hospodářské noviny

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *