Současná americká literatura, přehled autorů a děl

Současná americká literatura

american_flagAmerická literatura je živoucí organismus, který se neustále proměňuje. V posledních patnácti letech dominuje téma 11. září, ovšem v posledních letech jeho význam postupně slábne – jako by se čekalo na další dějinnou událost, která změní Ameriku.

O významu událostí 11. září 2001 pro americkou literaturu si můžete přečíst na webu H70: Literatura bez stínu Dvojčat.

Prezentaci s výčtem témat, jmény autorů a jednotlivými tituly si můžete stáhnout zde: soucasna-americka-literatura_2016.

S případnými dotazy se můžete obrátit přímo na autora článku a prezentace.

Richard Olehla

Aleksandar Hemon vydává nový román The Making of Zombie Wars

hemon_zombieNaturalizovaný Američan bosenského původu Aleksandar Hemon není českému čtenáři až tak dobře znám, vždyť mu v České republice nevyšel jediný román. Autor sem ovšem přijel v rámci Festivalu spisovatelů Praha v roce 2007.

Při té příležitosti jsme přinesli recenzi jeho románu Nowhere Man:

http://americkaliteraturadnes.cz/?p=877

V roce 2009 pak Hemonovi vyšle román The Lazarus Project,

Hemonův nejnovější román se jmenuje The Making of Zombie Wars, jehož hlavní hrdina chce být scénáristou, ale není schopen rozvinout své bláznivé nápady. Až se mu konečně zadaří: s otřepaným tématem, jak zombies chtějí ovládnout svět. Jak velké je jeho překvapení, když zjistí, že některé věci neexistují jen v jeho mysli.

Jeden z amatérských recenzentů na Amazonu Hemonův román ve svém příspěvku pochválil s tím, že nabízí „tolik sexu a násilí, aby příběh udržel pozornost čtenářů“. Tak uvidíme.

Alenka v říši divů Lewise Carrolla slaví tento týden 150. výročí od vydání

carroll_aliceJedna z nejslavnějších knih pro děti i dospělé slaví tento týden kulaté výročí od prvního vydání. Alenčin příběh v zemi za zrcadlem sepsal Carroll pro dcery svého přítele Henryho Lidella, s nimiž se jednoho dne projžděl na loďce po řece Isis v Oxfordu.

 

Více informací o okolnostech vzniku Carrollovy knižky nabízí například Wikipedia.

Fayeová, Lindsay: Bohové Gothamu

fayeova_bohoveHistorická detektivka má v angloamerické literatuře pevné místo. Nakladatelství Paseka přináší ukázku z detektivky Lindsay Fayeové Bohové Gothamu. Americká spisovatelka Lyndsay Fayeová debutovala r. 2009 holmesovskou poctou Dust and Shadow: An Account of the Ripper Killings by Dr. John H. Watson (Prach a stín: Zpráva dr. Watsona o Rozparovačových vraždách). Bohové Gothamu (2012) jsou jejím druhým románem, na nějž navázala úspěšným pokračováním Seven for a Secret (2013, Sedmero spiklenců; vyjde v roce 2015 česky v nakl. Paseka), nominovaným na prestižní detektivkářskou cenu Edgar.

Fayeová_ukázka

Trailer amerického nakladatele ke knize

https://www.youtube.com/watch?v=km55pLHgMoo

Virtuální procházka místy, ve kterých se odehrávají Bohové Gothamu

https://www.youtube.com/watch?v=lL04XRZC6k4

Jansma, Kristopher: Neměnnost leopardích skvrn

jansma_nemennostNakladatelství Paseka přináší ukázku ze skvělého debutu amerického prozaika Kristophera Jansmy Neměnnost leopardích skvrn. Postmoderní příběh několika navzájem velmi volně propojených lidských osudů okamžitě vtáhne, a i když autorovi nevydrží dech až do samého konce, ke konci čeká čtenáře odměna v podobě chybějících dílků skládanky, které zapadnou na svá místa tak, že tvoří jednolitý obraz.

Neměnnost leopardích skvrn – ukázka

Kristopher Jansma vystudoval Kolumbijskou univerzitu, nyní přednáší tvůrčí psaní na Newyorské státní univerzitě. Pro webový magazín Electric Literature píše blog o lásce ke knihám v digitálním věku. Jeho románový debut Neměnnost leopardích skvrn (2013) se dočkal nadšeného kritického přijetí a byl oceněn PEN Award udělovanou nejlepším prozaickým prvotinám. Kristopher Jansma žije v New Yorku se svou manželkou a synem.

Chabon, Michael: Telegraph Avenue

chabon_telegraphO otcích a synech
(Michael Chabon: Telegraph Avenue. Odeon, Praha 2014, 504 stran.)

Americký prozaik Michael Chabon je českým čtenářům znám především díky románu Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye (č. Odeon 2004), za nějž získal roku 2001 Pulitzerovu cenu. Od té doby mu zde vyšla řada knih, a to nejen z oblasti beletrie. Chabon je totiž mimo jiné brilantním esejistou, o čemž se můžeme přesvědčit například ve vynikajícím výboru Mapy a legendy (č. Plus 2011). Letos v září mu v newyorském nakladatelství vyšel jeho již sedmý román Telegraph Avenue – a podle nadšených recenzí v tisku se zdá, že se bude jednat o jednu z literárních událostí roku.

Svůj nový počin pojmenoval Chabon podle stejnojmenné ulice, jež spojuje kalifornská města, Berkeley a Oakland. Zatímco prvně jmenované Berkeley je odjakživa spojováno především s akademickou tradicí místní univerzity a s ní spojovaným převážně bílým establishmentem, Oakland byl vždy synonymem pro afroamerickou kulturu.

Oba prvky se v Chabonově románu potkávají v osobách Archyho Stallingse, černocha z Oaklandu a někdejšího hráče na basu, a Nata Jaffeho, který se narodil do bílé středostavovské rodiny v Berkeley. Tihle dva spolu společně provozují obchůdek s klasickými gramofonovými deskami, který sídlí na místě, kde kdysi bylo holičství. Za relativně dlouhou dobu své existence získal podnik Archyho a Nata v sousedství jistou proslulost, ovšem časy se mění a o pár bloků dál má vyrůst obchodní komplex, kde se kromě multiplexu a jídelního patra má otevřít také třípatrový obchod s hudebními nosiči a počítačovými hrami. Taková aluze na střet Davida s Goliášem je docela dobře známa například z románů Paula Austera, jehož knihy se pravidelně odehrávají v newyorském Brooklynu, jehož maloměstský charakter tvoří jakýsi kontrapunkt k manhattanské metropoli. Souboj nezávislého podniku s nadnárodním koncernem se objevil také v romantickém filmu Láska přes inzerát (v orig. You’ve Got Mail), v němž se do sebe nakonec majitelé obou obchodů zamilují a začnou podnikat společně.

Nic takového Chabonovým hrdinům nehrozí. Naopak, Nat se bojí, že Archy jej zradí a přijme místo vedoucího nové prodejny. Archy to rozhodně nemá v úmyslu, především proto, že mu dost dává zabrat vlastní rodinný život. S manželkou, která dost těžce prožívá svoje těhotenství, si moc nerozumí, a do toho se znenadání v Oaklandu objeví jeho syn Titus, který je už na střední a k němuž se Archy nikdy tak úplně nepřiznal.

I v Telegraph Avenue rozvíjí Chabon své oblíbené motivy. Tentokrát nejde o komiksy, jako v případě Kavaliera a Claye, ale o celou kulturu sedmdesátých let, kdy Americe vládl film. V něm dominovaly asijské filmy plné nových bojových umění a móda tzv. blaxplotation films, tedy snímků, které využívaly nově nastolenou módní vlnu o černou kulturu. V tomto zájmu se Chabon podle kritiky blíží filmové poetice Quentina Tarantina. K tomu všemu se přidává Chabonovo věčné téma homoerotických vztahů mezi jinak heterosexuálními mladíky; Titus se totiž zamiluje do Natova syna Julia.

Telegraph Avenue ovšem není román o nešťastné lásce dvou mladých lidí stejného pohlaví, ani antiglobalistický pamflet popisující boj lokální kultury proti nadnárodním koncernům. Chabonův nejnovější počin je totiž především románem o tom, jak snadno otcové opouštějí své syny – a jak těžce k nim hledají cestu zpět.

Richard Olehla

 

Fotografie z křestu Perspektiv konce

V září 2015 se v prostorách Amerického centra konal křest knihy Perspektivy konce (Karolinum, 2014). Knihu pokřtil amerikanista PhDr. Miroslav Jindra. Monografie pojednává o moderním románu po 11. září a dílu Thomase Pynchona a je k dostání u všech dobrých knihkupců.