Beatty, Paul: The Sellout, recenze

beattyStandup comedy jako román
(Paul Beatty: The Sellout. New York : Farrar, Straus & Giroux, 2015. 288 stran, $26.)

Satirická tradice v americké černošské literatuře je dlouhá snad stejně jako otroctví samo, i když vždycky existovala tak trochu v opozici k černošskému establishmentu, který se snažil s bílou většinou spíše vycházet po dobrém. Časy se však mění, což dokazuje i ocenění, které se Beattyho románu dostalo od porot Man Bookerovy ceny v roce 2016.

V románu The Sellout (Výprodej) amerického prozaika Paula Bettyho si nemilosrdného humoru směřujícího do řad bělochů i černochů užijeme do sytosti. Hned na prvních stránkách sedí hlavní hrdina v zasedací síni Nejvyššího soudu USA, který projednává rozsudek, jenž nad ním vynesla americká justice: vězení za pokus o obnovení otroctví a zavedení rasové segregace v jedné škole v sousedství.

Autorem románu je Paul Betty, letos třiapadesátiletý básník a prozaik z New Yorku. V mládí vyhrál soutěž ve slam poetry a na jeho autorském stylu a především hře s jazykem je ovlivnění poezií hodně znát. Zároveň je třeba podotknout, že slam poetry má důrazem na přirozený rytmus v jazyce hodně blízko k hip-hopu, v České republice absolutně podceněném hudebním stylu, s nímž se ovšem v USA identifikuje prakticky celá černošská komunita. Na kontě má zatím čtyři romány a dvě sbírky poezie. The Sellout je jeho první knihou po sedmi letech, nejvíce pozornosti vzbudil (logicky) hned jeho debut The White Boy Shuffle.

Hlavní hrdina románu je černošský mladík, který se živí pěstováním melounů a marihuany (přičemž to druhé jde na odbyt mnohem líp než to první). Zároveň si doma vydržuje osobního otroka Hominyho, který svůj úděl bere jako poslání.

Leitmotivem Beattyho románu je protagonistův vztah s dávno zemřelým otcem (zastřelen policií), podivuhodným psychologem, který se snaží demonstrovat odlišnosti černošské komunity oproti té bílé pomocí empirického výzkumu, při němž používá vlastního syna. Ten se tak dočká výprasku od spoluobčanů, když na ulici působí jako figurant, kterého chce otec okrást, aby vzbudil v souvěrcích patřičnou sounáležitost, a ti mu tak přišli na pomoc. Pokus nevyjde, stejně jako jiný experiment, při němž synka málem uškvaří elektrickým proudem při psychologické hře s názvem „Kluk v zrcadle“. Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo k pláči, respektive kdyby nešlo o 60. léta 20. století, kdy probíhala závěrečná fáze boje menšin za občanská práva v USA.

Hlavní hrdina zároveň teskní po fiktivním zaniklém městysu Dickens, v němž vyrůstal. V 19. století byla Dickens agrární komunita a díky absurdnímu pravidlu v městském statutu si zachovala tento ráz až hluboko do 20. století, kdy všude kolem vyrostla chudinská i bohatá předměstí. A tak se na cestách mezi pastvinami s kravami na kolech prohánějí překupníci drog a ve vzduchu je cítit směs zápachu trusu a marihuany. Zároveň je důležité, že Dickens leží v Kalifornii, nejliberálnějším státu v USA s nesmírně různorodou skladbou obyvatel, v níž běloši nejsou většinou a kde by případná segregace, jak ji navrhuje hlavní hrdina, mohla za jistých okolností dokonce dávat smysl.

The Sellout je především na začátku neuvěřitelná jízda; jako kdyby ho napsali „dementní andělé“, jak v nadsázce poznamenala americká komička Sarah Silverman. Titulek jedné ze čtenářských recenzí na Amazonu zní „The Longest Standup“ – a přesně v této jistě zjednodušující nálepce se skrývají přínosy i úskalí Beattyho románu v potenciálním českém překladu. Standup comedy se vyznačuje zběsilým tempem, politickou nekorektností, pohotovostí muže či ženy na podiu a komentováním témat, které zrovna hýbou společností. V USA jde o populární žánr, který generuje zástupy hvězd (povětšinou černošského – Chris Rock, nebo židovského původu – Louis CK či zmíněná Sarah Silverman). V České republice jde však snad kromě show Na stojáka o poměrně neznámý druh zábavy. A pak jsou tu témata: americkou společností hýbají naprosto jiné trendy a především v případě černošské komunity jde o historii delší než 150 let. Když Beatty začíná svůj román prologem a svého hrdinu nechává beze jména, průměrně vzdělanému Američanovi okamžitě přijde na mysl román Neviditelný (Invisible Man) Ralph Ellisona a jeho ústřední postavení v tradici boje černošské komunity za občanská práva. U českého čtenáře tuto automatickou reakci očekávat nelze. A konečně samotný humor: americký je jiný než český (i když ten od amerických židovských komiků se dá s českými vtipy typu Česká soda docela dobře srovnávat).

Na druhou stranu jde o text nesmírně pohotový, čtivý a prostořeký. Přirovnání typu „byl jsem obviněn z takového zločinu, že pokoušet se přišít mi přechovávání marihuany by bylo jako popotahovat Hitlera za porušování veřejného pořádku“ se neobjevují každý den a příběh má ideální rozsah.

Richard Olehla

 

 

Aleksandar Hemon vydává nový román The Making of Zombie Wars

hemon_zombieNaturalizovaný Američan bosenského původu Aleksandar Hemon není českému čtenáři až tak dobře znám, vždyť mu v České republice nevyšel jediný román. Autor sem ovšem přijel v rámci Festivalu spisovatelů Praha v roce 2007.

Při té příležitosti jsme přinesli recenzi jeho románu Nowhere Man:

http://americkaliteraturadnes.cz/?p=877

V roce 2009 pak Hemonovi vyšle román The Lazarus Project,

Hemonův nejnovější román se jmenuje The Making of Zombie Wars, jehož hlavní hrdina chce být scénáristou, ale není schopen rozvinout své bláznivé nápady. Až se mu konečně zadaří: s otřepaným tématem, jak zombies chtějí ovládnout svět. Jak velké je jeho překvapení, když zjistí, že některé věci neexistují jen v jeho mysli.

Jeden z amatérských recenzentů na Amazonu Hemonův román ve svém příspěvku pochválil s tím, že nabízí „tolik sexu a násilí, aby příběh udržel pozornost čtenářů“. Tak uvidíme.

McCarthy, Cormac: The Passenger

McCarthyCormac McCarthy vydá na podzim příštího roku svůj v pořadí jedenáctý román. Informoval o tom časopis Newsweek:

http://www.newsweek.com/cormac-mccarthy-new-book-363027

Román ponese název The Passenger a autor o synopsi krátce promluvil v rozhovoru, který dal deníku The Wall Street Journal (a který také vyšel v českém překladu):

http://americkaliteraturadnes.cz/mccarthy-cormac-rozhovor/

Zajímavá je taky stránka na britském Amazonu:

http://www.amazon.co.uk/Untitled-Mccarthy-15-Mme-Cormac/dp/0330457446/ref=asap_bc?ie=UTF8

A ještě zajímavější na celé věci je, že britský Amazon hlásí takové knihy hned dvě…

The Man Booker Prize Longlist 2015

The Man Booker Prize Longlist 2015

Na konci července oznámila porota Man Bookerovy ceny širší výběr dvanácti děl, které se letos budou ucházet o nejprestižnější britské literární ocenění. Už druhým rokem je cena otevřena všem anglicky píšícím autorům, jejichž nominované dílo vyšlo v uplynulém roce ve Velké Británii, tedy i Američanům.

Nová strategie výběr děl podstatným způsobem ovlivnila. Letos i loni tvořili Američané nejpočetnější národností skupinu ve výběru a stejně jako minulý rok se jich tam dostalo hned pět. Loni se posléze na shortlist propracovali dva z nich: Karen Joy Fowlerová (We are All Completely Beyond Ourselves) a Joshua Ferris (To Rise Again at a Decent Hour). Oba nominované romány se již objevily v českém překladu (Všichni jsme z toho úplně na větvi, Plus, resp. Vstát znovu se slepicemi, MF), takže podobný vývoj lze očekávat i u děl na letošním seznamu.

Pojďme si stručně představit všech pět děl:

cleggBill Clegg, Did You Ever Have a Family (Jonathan Cape)
Hlavní hrdinka Cleggova románu se musí vyrovnat s tragédií, která postihla její rodinu. Všichni kromě ní zahynuli při výbuchu bomby. Příběh vyprávěný s odstupem mnoha let několika různými vypravěči je prvním Cleggovým beletristickým počinem – předtím vydal jen svoje vzpomínky na období, kdy byl závislý na cracku, a pak kdy se závislosti snažil zbavit při odvykací kůře.

lalamiLaila Lalami, The Moor’s Account (Periscope, Garnet Publishing)
Třetí román Američanky s marockými předky vypráví o neštěstí, které postihlo výpravu španělských dobyvatelů na cestě do Nového světa v 16. století. Zajímavá je postava vypravěče – jde o jednoho z otroků na palubě. Jde o pomalu se odvíjející, podle dosavadních kritiků však přesto čtivý příběh

robinson_lilaMarilynne Robinson, Lila (Virago)
Robinsonová doposud vydala pouhé čtyři romány, ovšem všechny získaly nějaké literární ocenění, včetně toho neprestižnějšího, Pulitzerovy ceny za román Ztrácení (č. Argo,  2008). Lila navazuje dějem i postavami na dva přechozí romány autorky Gilead a Domov (č. Vyšehrad) a soustředí se na životní příběh druhé manželky protestanského kněze z přechozích románů. Intimní, pomalu a pečlivě odvyprávěná kniha.

tyleerAnne Tyler, A Spool of Blue Thread (Chatto & Windus)
Kandidát na velký americký román o čtyřech generacích jedné americké středostavovské rodiny. Zní to jako klišé, podotýká jeden z recenzentů, ovšem pod zdánlivě běžnými historkami dokázala autorka skrýt temnější poselství o tom, že dosáhnout Amerického snu, totiž úspěchu a rodinné pohody skrze tvrdou práci a potřebnou porci štěstí, bývá často zhola nemožné.

yanagiharaHanya Yanagihara, A Little Life (Picador)
Hanya Yanagihara je americká autorka z Havajského souostroví. Ve své druhé knize slduje třicet let přátelství čtyř gayů, přičemž se jí daří vyhýbat klišé, které tento žánr obvykle nabízí (AIDS, coming out apod.). Yanagiharová se místo toho soustředí se na vnitřní životy svých hrdinů, takže výsledek je daleko střízlivější, než by potenciálně kontroverzní téma mohlo naznačovat.

Kompletní seznam nominovaných děl s uvedením národnosti autorů a britským nakladatelem:

Bill Clegg (US) – Did You Ever Have a Family (Jonathan Cape)
Anne Enright (Ireland) – The Green Road (Jonathan Cape)
Marlon James (Jamaica) – A Brief History of Seven Killings (Oneworld Publications)
Laila Lalami (US) – The Moor’s Account (Periscope, Garnet Publishing)
Tom McCarthy (UK) – Satin Island (Jonathan Cape)
Chigozie Obioma (Nigeria) – The Fishermen (ONE, Pushkin Press)
Andrew O’Hagan (UK) – The Illuminations (Faber & Faber)
Marilynne Robinson (US) – Lila (Virago)
Anuradha Roy (India) – Sleeping on Jupiter (MacLehose Press, Quercus)
Sunjeev Sahota (UK) – The Year of the Runaways (Picador)
Anna Smaill (New Zealand) – The Chimes (Sceptre)
Anne Tyler (US) – A Spool of Blue Thread (Chatto & Windus)
Hanya Yanagihara (US) – A Little Life (Picador)

 

Nejlepší knihy roku 2014 – II

Nejlepší knihy roku 2014 – II

2014_bestbooksS koncem loňského roku se na webu vyrojila záplava seznamů nejlepších knih roku. Tentokrát se věnujeme výběru amerických autorů knižního serveru Book Depository (www.bookdepository.com).

 

 

 

William Gibson: The Peripheral
peripheralGibsonův nejnovější román pojednává o Americe blízké budoucnosti, v níž hospodářská krize srazila počet pracovních míst pod únosnou mez. V zásadě jedinou prací, kterou se dají vydělat peníze, je výroba drog, čemuž se chce hlavní hrdinka románu Flynne Fisherová za každou cenu vyhnout, a tak se protlouká v kopírovacím centru. Její bratr Burton se snaží přežít z almužny od státu, kterou dostal za zranění ve válečném konfliktu. Oba tráví hodně času hraním online her.

O sedmdesát let dál v čase: v Londýně žije novinář Wilf, kterému se stejně jako zbytku společnosti vede skvěle. Wilf je nenapravitelný romantický snílek, který se zaobírá minulostí. Na svých toulkách jednou narazí na Flynne a setkání přes propast času změní oběma Gibsonovým hrdinům navždy život. Kritika se shoduje, že Gibson napsal nejlepší román za posledních dvacet let. The Peripheral je prý v tomto ohledu důstojným následovníkem kultovního Neuromancera.

William Gibson je českému čtenáři dobře znám, ovšem nikdy vlastně neměl štěstí na překladatele ani nakladatele, a tak i přes status kultovního autora do povědomí širší veřejnosti nikdy nepronikl.

 

Karen Joy Fowler: We Are All Completely Beside Ourselves
fowlerČerstvá absolventka univerzity Rosemary se zařekla, že o své rodině neřekne nikomu ani slovo. Je jediné dítě svých rodičů, ale kdysi měla stejně starou sestru-dvojče a staršího bratra. Ti však oba kdysi z jejího života zmizeli.

Složitá struktura vyprávění, v níž se čtenáři musí s vypravěčkou hned dvakrát vrátit zpět na začátek, činí z Fowlerové románu jedinečný zážitek, který ocenila i porota britské Man Bookerovy ceny, která jej zařadila do užšího výběru minulého ročníku.

Fowlerové v češtině zatím vyšly pouze povídky ve třech výběrech nejlepších sci-fi povídek.

 

Celeste Ng: Everything I Never Told You (Amazon Book of the Year 2014 No. 1)
celeste_ngRomán Celeste Ngové (čti „Ingové“) získal prestižní ocenění Knihy roku obchodu Amazon za rok 2014. Odehrává se na americkém Středozápadě v 70. letech 20. století, kdy se jeho hlavní hrdinka Lydia musí vyrovnávat s tlakem rodičů, kteří si v ní chtějí splnit své sny o společenské kariéře. Její otec pochází z první americké generace čínských přistěhovalců, velmi uzavřené komunity, která svoje problémy obvykle neventiluje na široké veřejnosti. Když se však jednoho dne najde v místním jezeru Lydiino tělo, dá se celá rodina do zběsilého soukromého vyšetřování vraždy. Paradoxně nejvíc rozumu si zachovává nejmladší dcera Hannah. Silný příběh o zločinu, hledání, lžích a rasové problematice Ameriky ne tak dávno minulých let.

Román Ngové vyjde během roku 2015 v nakladatelství Odeon.

 

Marilynne Robinson: Lila
lilaDílo Marilynne Robinsonové je českému čtenáři dobře známo z překladů všech tří jejích románů. Lila je jejím čtvrtým prozaickým počinem a navazuje na události a postavy z předchozích dvou děl, čímž se završuje jakási neformální trilogie. Také životní příběh Lily odehrává v iowských maloměstech. Pomalý, introspektivní, kontemplativní styl Robinsonové není zrovna čtenářsky podbízivý, o to větší zážitek však nabízí.

Romány Robinsonové vycházejí v poslední době v nakladatelství Vyšehrad, titul však zatím není zařazen v edičním plánu.

 

Joshua Ferris: To Rise Again at a Decent Hour
ferrisDalší z finalistů loňské Man Booker Prize (poprvé od založení byla cena otevřena i americkým autorům) mu v českém prostředí nehoráznou smůlu na překladatele – jeho předchozí román A pak byl s námi konec (Then We Came to an End, 2007, č. Fuego, 2007) popravil strašný převod do češtiny. Ferrisův třetí román snad bude mít větší štěstí. Příběh by si ho rozhodně zasloužil: newyorský zubař Paul O’Rourke už má pocit, že ho v životě mnoho nepřekvapí. Když ovšem kdosi ukradne jeho digitální identitu, pustí se náš dentista do boje. Jaké je však jeho překvapení, když zjistí, že virtuální Paul je na tom o mnoho lépe než jeho reálný předobraz. Jak podotýká záložka románu, Paul bude muset při svém pátrání „najít smysl života, pochopit mystérium smrti a ocenit důležitost správné ústní hygieny“.

 

Jenny Offill: Dept. of Speculation
offillOffillové román se jako jediný objevil i ve výčtu jednoho ze dvou nejprestižnějších amerických deníků, totiž New York Times a Washington Post. Jde o značně pesimistický příběh jednoho manželství a rodinného života, v němž mnoho radostí již nezbývá. Depresivní četba, avšak vyvážená brilantním stylem.

 

Nakladatelství Paseka – novinky podzim a zima 2014

Paseka – novinky na podzim a v zimě 2014

Nakladatelství Paseka se tradičně vydávání děl z oblasti americké literatury úplně systematicky nevěnovalo, snad s výjimkou jednoho z největších klasiků americké prózy Johna Updika. Právě jeho posmrtně vydané povídky tvoří první položku pasekovského seznamu na nejbližší období. Tátovy slzy a jiné povídky je sbírka kratších textů, které Updike napsal před svou smrtí v roce 2009. Podobně jako u jeho současníka Philipa Rotha se i zde projevuje pokročilý věk autora: jeho protagonisté, kteří jako obvykle pocházejí ze středních vrstev americké společnosti, se zabývají myšlenkami na smysl vlastní existence a touží především po tom, aby tento svět opustili důstojným způsobem.

  Richaford_kanadard Ford je považován je jednoho z nejvýznamnějších žijících amerických prozaiků dneškaů o to podivnější je, že se mu česká nakladatelství doposud spíše vyhýbala. Kromě jedné povídky zařazené do souboru Vypravěči amerického Jihu (č. 2006) vyšle poslední překlad jednoho z jeho sedmi románl již roku 1993. Nyní Paseka přichází s překladem Kanady, jakési kroniky dospívání hlavního hrdiny románu, patnáctiletého Della Parsonse. A nebylo to dopsívání nijak jednoduché: Dellovi rodiče se snažili vyřešit finanční problémy loupežným přepadením banky, a ani příbuzní, k nimž je mladík poslán poté, co rodiče odsoudí do vězení, nemají zrovna světlou minulost. Ačkoliv literární ceny Forda vždycky spíše míjely, literární kritika jej vždycky uznávala.

 

To Kristjansma_nemennostopher Jansma je teprve na začátku tvůrčí dráhy. Jeho literární debut Neměnnost leopardích skvrn jako by pojednával o něm samotném: mladý muž, který se chce stát spisovatelem, zavistivě zahlíží nejen na svého úspěšnějšího kolegu Juliana, ale taky na jeho přítelkyni Evelyn. Ve snaze odčinit hádku, která mezi oběma přáteli vypukne, se začne hlavní hrdina zaplétat do svého vyprávění jako ryba do sítě. Výsledkem je neuvěřitelně spletitá, avšak zábavná jízda po celém světě, podobně hysterická jako třeba u Zadie Smithové. Jansma je považován za velký literární talent, který ještě nemá ani vlastní stránku na Wikipedii, ovšem už obdržel první literární cenu. Uvidíme, jestli se naděje do něj vkládané v budoucnu osvědčí.

 

A nakfayeova_bohoveonec z trochu jiného soudku: Bohové Gothamu americké autorky detektivek Lyndsay Fayeové jsou příběhem z New Yorku poloviny 19. století. Mladý policejní detektiv v něm rozplétá strašlivou záhadu hromadného hrobu plného dětských těl, který byl náhodou objeven v odlehlém koutu Manhattanu. Nadto je na ulici nalezena desetiletá holčička delá od cizí krve, která utekla z nevěstince… Historická krimi s pečlivě dohledanými dobovými reáliemi byla jednou z událostí posledního Velkého knižního čtvrtku, čtenáři se tedy do ní již mohou začíst.

 

 

Richard Olehla

 

 

Novinky v americké literatuře – podzim 2014

Novinky v americké literatuře – podzim 2014

Na podzim tohoto roku vyjdou mimo jiné následující díla. Robinsonovou, Forda a O`Neilla, možná snad i Gibsona už český čtenář zná, James Ellroy na svůj první překlad do češtiny stále čekají.

 

Lila by Marilynne RobinsonMarylinne Robinson: Lila (Virago)

Literární kariéra Marylinne Robinsonové je úspěšná od samého počátku – v roce 1981 se s debutem Ztrácení (Housekeeping, č. Argo 2008) dostala do finálového výběru Pulitzerovy ceny. Následovalo dlouhých 24 let, kdy jí nevyšla jediná kniha. V roce 2005 ovšem za román Gilead (č. Leda 2009) už na Pulitzera dosáhla a třetí její kniha Home (Domov, 2009) zase dostala britskou Orange Prize. Nyní se tedy objevuje její čtvrtý román Lila, který se stejně jako dvě předchozí knihy odehrává v městečku Gilead. Stejnojmenná protagonistka je mladá žena s pochroumanou minulostí, která pojme za manžela reverenda Amese. Robinsonová se nikdy netajila obdivem ke kalvinismu, jehož idea hraje v Lile ústřední roli. Jak totiž skloubit hříchy minulosti s ctihodnou přítomností?

 

Let Me Be Frank With You by Richard FordRichard Ford: Let Me Be Frank With You (Bloomsbury)

Frank Bascombe, protangonista Fordova nejznámějšího románu The Sportswriter a dalších dvou knih, už sice měl podle svého stvořitele zůstat minulostí, ale člověk míní a čas mění. Výsledkem je další příběh, v němž Bascombe komentuje současnou americkou realitu. Tentokrát se vydává na cestu po USA po hurikánu Sandy, který v listipadu roku 2012 zasáhl východní pobřeží a na několik dní zcela zastavil život v New Yorku.

 

 

The Peripheral by William GibsonWilliam Gibson: The Peripheral (Viking)

Autor Neuromancera (a také nedoceněného románu The Pattern Recognition, prvního románu, který popisoval události 11. září 2001) se tentokrát vydává do vzdálené budoucnosti. Spojuje tu vraždu, která se udála pouze v prostředí jedné videohry, a zabití jistého chlapce, k němuž dojde o století později. Jak podotýká recenze v britském deníku The Guardan, nechybí zde směs „dronů, outsourcingu a kleptokracie“, která se podle Gibsona až nepříjemně vztahuje k dnešní realitě.

 

 

Perfidia by James EllroyJames Ellroy: Perfidia (Heinemann)

Čtrnáctá kniha Jamese Ellroye, autora románu L.A. – Přísně tajné, kterou proslavila filmová adaptace s Kim Basingerovou v hlavní roli, se odehrává na konci roku 1941 a opět tu vystupuje losangeleský policejní sbor. Po japonském útoku na Pearl Harbor vstupují USA do války, což odnášejí japonští imigranti, které americká vláda nechává internovat v táborech. V časech všeobecné nenávisti ke všemu japonskému vyšetřují hlavní hrdinové příběhu kapitán Parker a seržant Smith vyvraždění celé rodiny japonských přistěhovalců. V románu vystupuje i noirová femme fatale Kay Lake, která se už v Ellroyových dílech objevila dříve. V Perfidii se opět projevuje Ellroyova záliba v popisu morálně pochybných činů prohnilého policejního sboru, nad nímž se klene oblouk velké historie se všemi politickými a kulturnými důsledky.

 

The Dog by Joseph O'NeillJoseph O`Neill: The Dog (4th Estate)

Joseph O`Neill se sicenarodil v Irsku, ale posledních několik let žije v New Yorku. Do povědomí liteárrní veřejnosti se zapsal především jako autor zdařilého románu Nizozemě (Netherland, č. Kniha Zlín 2009), v níž popisuje osud rodiny, kterou zasáhnou události 11. září 2001. Napsat další knihu trvalo O`Neillovi šest let. V románu The Dog se čerstvě rozvedený newyorský právník ve středních letech vydává za novou profesní i životní výzvou do Dubaje, kde se má starat o majetek jedné z místních bohatých rodin. Jenže nový začátek v arabské zemi se moc nepovede, což hlavní hrdina v knize komentuje s patřičnou ironií.

 

Americká literatura v Odeonu – podzim, zima 2014

odeonNakladatelství Odeon zveřejnilo ediční plán na druhou polovinu roku 2014. Jako obvykle v něm věnuje velkou pozornost dílům od amerických autorů – a letos to bude úroda obzvláště bohatá. V edici Světová knihovna mají vyjít nové romány Chucka Palahniuka, Paula Hardinga (jeho novela Tuláci, za kterou obdržel Pulitzerovu cenu, je podle všeho jedním z nejopomíjenějších překladových klenotů posledních let) a Michaela Chabona (Telegraph Avenue; kniha měla vyjít už v červnu).

Na podzim tohoto roku také Odeon spuští ambiciózní projekt: reedici kompletního díla Ernesta Hemingwaye. V první etapě vyjdou jeho romány Mít a nemít (překlad Radoslav Nenadál), Rajská zahrada (překlad Jitka Beránková) a především Zelené pahorky afircké (v přkladu Luba a Rudolfa Pellarových).

Anotace jednotlivých titulů společně s bibliografickými informacemi:

 

Paul Harding: Enon
Světová knihovna • Překlad Zuzana Mayerová • 1. vydání • Váz., cca 240 str. • Cena: 279 Kč
ISBN 978-80-207-1583-8

Vypravěčem příběhu je muž středního věku, kterému zemřela dcera. Tuhle „lapidární“ informaci se dozvíme hned v úvodu: Většina mužů v naší rodině po sobě zanechává vdovy a sirotky. Já jsem výjimka. Mou jedinou dceru Kate porazilo auto, když jela jednou odpoledne na kole z pláže. Bylo jí třináct. Rodiči to samozřejmě otřese. Natolik, že se rozejdou. Charles začne pít, cpe se prášky proti bolesti, ocitne se na ulici. Melancholie ho naprosto paralyzuje. Svůj čas tráví nicneděláním, pozorováním okolí a – vzpomínkami. Přese všechno cesta z naprostého dna nevede do pekel. Román je hlubokou a intimní meditací nad smyslem či koncem života – má neobyčejnou filmovou atmosféru a vnitřní sílu.

Americký spisovatel Paul Harding (1967) vedl kurzy tvůrčího psaní na Harvardově univerzitě, působil i jako bubeník v kapele. Za svou prozaickou prvotinu Tuláci (česky 2011) získal Pulitzerovu cenu.

 

Chuck Palahniuk: Zatracení
Světová knihovna • Překlad Richard Podaný • 1. vydání • Váz., 288 str. • Cena: 279 Kč
ISBN 978-80-207-1580-7

Po románu Prokletí (česky 2012) přichází známý provokatér Chuck Palahniuk s dílem Zatracení, volným pokračováním své pekelné jízdy… Třináctiletá Madison vidí a slyší vše, co si zamane, vše, co se na světě šustne. Tímhle způsobem se vrací do vlastní minulosti. Jenže to má logický háček: pro živé je neviditelná. Mrtvá Madison nám ze své adresy Madisonspencerova@psmrtnzvot.pkl posílá zprávy. Ukazuje se, jak to doopravdy bylo s dědečkovým penisem. Jak už i babičce telefonovali z onoho světa ti, kteří zavolají v nejméně vhodnou chvíli. Jak to bylo s jejími rodiči, a jak dosáhli toho nesmírného, kolosálního, nepředstavitelného bohatství. Madison přichází, aby sjednotila všechny protějšky a veškeré protiklady. Vše o posmrtném životě, na co jste se báli zeptat.

Chuck Palahniuk (1962) je autorem kultovního Klubu rváčů, který byl přeložen do pětadvaceti jazyků a zfilmován. Z dalších úspěšných knih jmenujme např. Zalknutí, Ukolébavka, Strašidla, Snuff.

 

Ernest Hemingway: Mít a nemít
Překlad Radoslav Nenadál • V tomto překladu 3. vyd. • Váz., cca 224 str. • Cena: 299 Kč
ISBN 978-80-207-1587-6

Román vznikl ve třicátých letech dvacátého století, v době hospodářské krize, která dotvářela autorův pohled na společenské problémy. Hemingway se k námětu několikrát vracel, původně ve dvou povídkách, a stopy tohoto postupu v díle zůstaly. Skládá se z vyprávění několika osob, které je rozloženo na dvě části: na příběh Harryho Morgana, jenž v daných podmínkách nemůže bojovat o svou existenci jinak než překračováním zákona. A na historii spisovatele Richarda Gordona, intelektuála vzdáleného reálnému životu. Hemingway svým strhujícím vyprávěním konfrontuje dva světy – svět bohatých a svět chudých.

 

Ernest Hemingway: Rajská zahrada
Překlad Jitka Beránková • 2. vydání • Váz., cca 208 str. • Cena: 249 Kč
ISBN 978-80-207-1579-1

Ernest Hemingway psal Rajskou zahradu – částečně autobiografický příběh mladého spisovatele Davida Bournea, jeho ženy Kateřiny a jejich společné přítelkyně Marity – plných patnáct let, od roku 1946 až do své smrti, tedy po celé poslední období svého života, jejž ukončil výstřelem z brokovnice. Posmrtně vydané dílo nabízí zajímavou možnost srovnání s autorovými klíčovými romány, které vyšly za jeho života.

 

Ernest Hemingway: Zelené pahorky africké
Překlad Luba a Rudolf Pellarovi • 7. vydání • Váz., cca 224 str. • Cena: 299 Kč
ISBN 978-80-207-1588-3

Na rozdíl od mnoha jiných románů není v této knize ani jedna postava a ani jedna příhoda smyšlená… Autor se pokusil napsat naprosto pravdivou knihu, aby poznal, jestli tvářnost nějaké krajiny a obraz událostí jednoho měsíce obstojí, jsou-li vylíčeny podle pravdy, v soutěži s dílem, jež vytvořila fantazie. Zelené pahorky africké tvoří předěl ve spisovatelově tvůrčí dráze: jde o cestopisné vyprávění, se zaujetím líčící zážitky lidí uprostřed africké přírody. Vtipné úvahy o světě, životě a umění jsou prokládány vzrušujícími příhodami vášnivého lovce a milovníka zvěře.

Therese Anne Fowlerová: Z jako Zelda

fowlerova_zelda (Therese Anne Fowlerová: Z jako Zelda. Překlad Olga Walló. Odeon, Praha 2014. 400 stran.)

 

 

P r o l o g

M o n t g o m e r y, A l a b a m a

 

20. prosince 1940

Milý Scotte,

Láska posledního magnáta je pro tvůj román báječný název. Co tomu říká Max?

Říkala jsem si, že třeba seberu odvahu, abych letěla letadlem, a přijedu za tebou na Nový rok. Jestli můžeš, pošli mi peníze. Nebudeme báječná dvojice? – ty s nemocným srdcem, já s nemocnou hlavou. Ale snad to bude stát za tu námahu, když budeme opět spolu. Přivezu ti ty sýrové sušenky, které jsi míval vždycky rád, a ty mi můžeš předčítat, co jsi napsal. Vím, že to bude báječný román, Scotte, tvé zatím nejlepší dílo.

Píšu krátce, abych to mohla odeslat, než dnes na poště zavřou. Napiš mi brzo.

Tvoje oddaná

Z

 

Kdyby se mi povedlo protáhnout se štěrbinou poštovní schránky, mohla bych se s dopisem vydat za Scottem až do Hollywoodu, rovnou na práh naší příští společné budoucnosti. Vždycky jsme měli před sebou nějaké příště a není důvod, proč bychom nemohli začít znovu teď. Kdyby jen lidé mohli cestovat tak snadno jako slova. Nebylo by to něco? Kdybychom se mohli tak snadno poopravit?

Poštmistr cinká klíči, přichází zamknout. „Jak se máte, slečno Sayreová?“ říká, ač velice dobře ví, že od roku 1920 jsem paní Fitzgeraldová.

Je čistokrevný Alabaman, tenhle Sam, Sayre zní z jeho úst Sej–jáá, zatímco já už jsem se to r nějak vyslovovat naučila, když jsem žila tak dlouho jinde.

Zasunula jsem ruce do kapes svetru a vykročila ke dveřím. „Jsem jako rybička, Same, díky. Doufám, že vy taky.“

Přidržel mi je. „Bejvalo hůř. Dnes máme pěknej večer.“

I já na tom bývala hůře. Mnohem hůře a Sam to ví. Každý v Montgomery to ví. Vím, jak na mě lidé civí, když jdu na trh, na poštu nebo do kostela. Šeptají si, jak jsemse zbláznila, jak se zbláznil můj bratr, jak je to smutné, když děti soudce Sayrea vrhají stín na jeho památku. To všechno vzešlo z té matčiny strany, šuškají si, i když maminka se provinila jen tím, že pochází z Kentucky, a je stejně zdravá a rozumná jako kdokoli ze zdejších – což, když nad tím tak uvažuji, možná tak mnoho neznamená.

Venku už slunce klesá za obzor, znavené dnešním dnem, znavené tímhle rokem, stejně jako já připravené začít znovu. Jak dlouho bude trvat, než Scott dostane můj dopis? A za jak dlouho dostanu já jeho odpověď? Kdybych mohla, hned zítra ráno bych si koupila letenku. Je čas, abych se pro změnu starala já o něho.

Je čas.

Čas býval kdysi statkem tak hojným, že jsme ho utráceli celodenním poflakováním a flámy s kamarády, na které jsem dávno zapomněla; nyní je mnohem vzácnější, než jsme si kdy dokázali představit. Z příliš mnoha lidí, které jsme milovali, jsou dnes trosky; mnozí jsou po smrti. Člověka od zkázy uchrání jenom štěstí. Nikoliv láska. Ani peníze. Ani víra. Ani čisté srdce či dobré skutky – a mimochodem, ani skutky špatné. Každý – kdokoli z nás – může spadnout z výše, být sražen, pokořen, zničen.

Například já. Než jsem sem loni v dubnu přijela, abych žila u maminky, strávila jsem šest let v různých nervových sanatoriích, kde mi léčili chorou mysl a roztříštěného ducha. Scott se zatím vláčel po všelijakých hotelech, hospodách a městech, aby mi byl stále nablízku – dokud se zase neozval Hollywood; naléhala jsem na něho, aby tam jel. Štěstí mu příliš nepřálo; už tři roky tam bojuje s kořalkou a s požadavky produkce. Tenhle měsíc dostal menší srdeční záchvat.

Ačkoliv ho podezírám, že tam někoho má, celou dobu mi píše a vždycky své dopisy končí S nejhlubší láskou… Já své dopisy podpisuji Tvá oddaná… I teď, když už šest let nežijeme na stejné adrese, když Scott pravděpodobně zalévá svou září nějakou holčičku, která ho zbožňuje a určitě si myslí, jak ho zachránila, si oba říkáme pravdu. Takhle to v téhle chvíli s námi prostě je, takoví jsme. Není to mezi námi ani zdaleka takové, jako to bývalo kdysi – tím myslím to dobré – ale není to ani tak zlé, jak to kdysi rovněž bývalo.

Mildred Jamesonová, která mě učila na střední škole šití, na mne volá ze své verandy, když jdu okolo: „Poslyš, Zeldo, kdy si pro tebe přijede ten tvůj?“

Scott a já jsme v tomhle městě celebrity. Lidé v jednom kuse sledují, co děláme, vystřihují si, co se o nás píše v novinách, a vykládají o událostech nebo o vztazích, které jsou stejně vymyšlené jako cokoliv, co jsme – on nebo já – kdy napsali. Klepům se nedá zabránit, uvést je na pravou míru lze těžko, tak se s nimi naučíte žít.

„Píše nový filmový scénář,“ povídám jí, což zní lépe než pravda: S filmem skoncoval – navěky! – jak říká – a pracuje jenom na knize.

Mildred pokročí k zábradlí verandy. „Nemůžete strávit další Vánoce od sebe!“ Šedé vlasy má sepnuté sponkami a zakryté průsvitnou šálou. „Řekni mu, ať sebou hodí, pro boha živého – a pověz mu, aby do toho filmu obsadil Clarka Gabla, to je fešák. Páni moji, Rhett Butler, toho já tak miluju!“

Přikyvuji a říkám: „Já mu to povím.“

„To mu určitě vyřiď! A řekni mu, ať si s tím pospíší! Nikdo z nás nemládne!“

„On se určitě snaží!“

V Paříži jsme ve dvacátém osmém pozvali na večeři Jamese Joyce. Scott si stěžoval, že Gatsby moc nejde na odbyt a jakou námahu mu dá psaní nové knihy. Joyce mu pověděl, že i on pracuje na románu a doufá, že ho dokončí za tři nebo za čtyři roky.

„Roky,“ vzpomínal na to potom Scott, a ani ho nenapadlo, že mezi Gatsbym a jeho příští knihou uplyne těch roků devět, divných a bouřlivých. A teď už je to zase šest let, ale já jsem přesvědčena, že tenhle román dopíše už brzy. Po tom všem, co ho potkalo, po těch všech zklamáních, všech poníženích, ho tenhle román zase postaví na nohy – nejen v očích čtenářů, ale i v jeho vlastních.

Tuhle mi napsal:

 

Vymyslel jsem název: Láska posledního magnáta. Co si o tom

myslíš? Dočetl jsem Ernestovu Komu zvoní hrana.Není tak dobrá

jako jeho poslední kniha, což snad vysvětluje, proč za ni Hollywood

dává přes sto tisíc. Spolu s padesáti tácy, které dostal

za první místo v žebříčku Kniha měsíce, je v takovém balíku,

v jakém jsme my nikdy nebyli (ačkoliv jsme si taky žili na vysoké

noze). Slušný kus cesty od dob, kdy si mohl dovolit nanejvýš

ty příšerné pokoje nad tou tesařskou dílnou v Paříži, co?

 

Ernest. Scott soudí, že mezi sebou všichni máme docela dobré vztahy – on a Hemingway a já. Novou knihu prý od něho dostal s věnováním Scottovi s láskou a s uznáním – Ernest. Tolik ho to potěšilo. K tomu bych byla mohla poznamenat, ale nepoznamenala, že Hemingway si může dovolit být velkomyslný; proč by nepředvedl velkodušnost, když jsme teď všichni tam, kam podle jeho názoru patříme?

Scott píše dál:

 

Právě mi přišla do ruky členská legitimace Sportovního klubu v Montgomery z roku 1918 vystavená na jméno poručíka Scotta Fitzgeralda…vzpomínáš si na toho chlapíka? Troufalý a skvělý a romantický – chudáček malý. Byl šíleně zamilovaný do psaní a do života vůbec a zvláště do jedné tamější debutantky, kterou všichni podřadnější mládenci pokládali za nedosažitelnou. Jeho srdce se z toho dodnes úplně nevyléčilo.

Ptám se sám sebe, zda jsme opravdu oba kompletně zničení. Převládající názor to praví, ale ty už máš za sebou od té doby, co jsi vyšla ze špitálu, osm docela pěkných měsíců, a moje vyhlídky se také zlepšují. Od loňské zimy jsem se nenapil, umíš si to vůbec představit? Ale co bys, Zeldo, dala za to, abychom se mohli vrátit na začátek, abychom byli zase takoví jako kdysi, s budoucností tak svěží a plnou příslibů, až se zdálo nemožné jim nedostát?

 

Pomoz mi pánbůh, mně se po něm stýská.

Všem, co si myslí, že jsme vyřízení, že Scotta nezachrání ani svěcená voda a já jsem teď asi tak bystrá jako pytel mokrých myší, bych ráda řekla: Podívejte se líp.

Podívejte se líp a uvidíte cosi úžasného, co nejde na rozum, cosi skutečného a pravého. Nikdy jsme nebyli, čím jsme se zdáli být.

 

(Therese Anne Fowlerová: Z jako Zelda. Překlad Olga Walló. Odeon, Praha 2014. 400 stran.)