Současná americká literatura, přehled autorů a děl

Současná americká literatura

american_flagAmerická literatura je živoucí organismus, který se neustále proměňuje. V posledních patnácti letech dominuje téma 11. září, ovšem v posledních letech jeho význam postupně slábne – jako by se čekalo na další dějinnou událost, která změní Ameriku.

O významu událostí 11. září 2001 pro americkou literaturu si můžete přečíst na webu H70: Literatura bez stínu Dvojčat.

Prezentaci s výčtem témat, jmény autorů a jednotlivými tituly si můžete stáhnout zde: soucasna-americka-literatura_2016.

S případnými dotazy se můžete obrátit přímo na autora článku a prezentace.

Richard Olehla

Pizzolatto, Nic: Galveston

pizzolattoWhen Down Is The New Up
(Nic Pizzolatto: Galveston. Překlad Martin Pokorný. Euromedia Group Knižní Klub, Praha 2015, 246 stran.)

Pokud o postmoderním umění platí, že míchá vysoké formy umění s nízkými do takové míry, že původní hierarchie zcela mizí, o knižním debutu Nica Pizzolatta to platí dvojnásob. Pizzolatto doposud proslul jako tvůrce televizní série Temný případ (True Detective), jímž posunul žánr mysteriózního detektivního thrilleru až kamsi k metafyzickým výšinám. O seriálu, z podstaty spíše konzumním zboží, se píší eseje, diskutuje se o něm podobně před pětadvaceti lety o Lynchově Twin Peaks.

Pizzolatto však původně vystudoval tvůrčí psaní na Arkansaské univerzitě a do světa umění vstoupil v roce 2010, tedy 4 roky před Temným případem, jako autor románu Galveston. V něm zúročil prakticky vše, z čeho vzešel: tradici jižanské literatury (narodil se a vyrostl v New Orleans), hard-boiled fiction a všudypřítomného násilí, zmaru a rozkladu, v němž pravda nevítězí. Naopak,když má štěstí, stojí nepovšimnuta sama v koutě. Když jej nemá, zabijí ji.

Galveston v tomto ohledu nejvíce připomíná novodobou klasiku tohoto žánru Miami Blues Charlese Willeforda. I zde máme protagonistu, který má ke kladnému hrdinovi hodně daleko: celý život se pohyboval ve světě organizovaného zločinu a když už to vypadá, že se z něj nadobro dostal, lékaři mu zjistí rakovinu v terminálním stadiu. Ze života mu prý zbývá jen pár týdnů. K tomu se dozví, že mu šéf přebral holku a nachystal na něj past, z které se nemá dostat živý.

Roy svému šéfovi tohle přání nesplní, a tak je na útěku. Brzy potká mladičkou prostitutku Rocky a její tříletou sestru Tiffany, které taky před něčím utíkají. Nepravděpodobná trojice si to namíří do texaského městečka Galveston, které propůjčilo Pizzolattovu románu jméno. Roy se skoro proti své vůli do Rocky postupně zamiluje, riskuje kvůli ní život (který mu stejně užírá rakovina), za což se mu dostane odměny. Spravedlnost v ní čtenář samozřejmě hledat nemůže.

Že to všechno vypadá až příliš povědomě a jako klišé? Ano, vypadá. Galveston využívá obehraný žánr gangsterské detektivky na maximum. Do jiné sféry jej posouvá Pizzolattova schopnost vykreslit do nejmenšího detailu strach a hnus života lidí na okraji společnosti, přesně jako se mu to povedlo v Temném případu. Násilí a smrt, které nemají žádný vyšší smysl, prostě se stanou. Roy i Rocky v tomhle vyrostli, tohle je jejich svět. Žádný přesah tu nenajdete, jen vůli jít dál, i když váš případ vypadá beznadějně. Možná právě v tom se skrývá hlavní, trochu nečekaná hodnota Pizzolattova příběhu.

Na začátku jsme napsali, že Galveston vyplňuje pravidlo postmoderního pastiše dvojnásob. Ten druhý přesah se skrývá v českém vydání. Překlad pořídil Martin Pokorný, překladatel vpravdě renesančního rozsahu, který do češtiny uvedl mimo jiné díla Vriginie Woolfové, Geoffreyho Chaucera, historika Jacquesa de Goffa či antických filosofů. Překlad je to přesný a i přes nástrahy v podobě nespisovného jazyka, kterým postavy mluví takřka bezvýhradně, skvěle čitelný. Druhou nečekanou figurou je Martin T. Pecina, který knihu graficky upravil a vysázel.

Nízké se opět míchá s vysokým. Dědictví postmoderny žije – a Pizzolattovo dílo je toho nejlepším důkazem.

Richard Olehla

Aleksandar Hemon vydává nový román The Making of Zombie Wars

hemon_zombieNaturalizovaný Američan bosenského původu Aleksandar Hemon není českému čtenáři až tak dobře znám, vždyť mu v České republice nevyšel jediný román. Autor sem ovšem přijel v rámci Festivalu spisovatelů Praha v roce 2007.

Při té příležitosti jsme přinesli recenzi jeho románu Nowhere Man:

http://americkaliteraturadnes.cz/?p=877

V roce 2009 pak Hemonovi vyšle román The Lazarus Project,

Hemonův nejnovější román se jmenuje The Making of Zombie Wars, jehož hlavní hrdina chce být scénáristou, ale není schopen rozvinout své bláznivé nápady. Až se mu konečně zadaří: s otřepaným tématem, jak zombies chtějí ovládnout svět. Jak velké je jeho překvapení, když zjistí, že některé věci neexistují jen v jeho mysli.

Jeden z amatérských recenzentů na Amazonu Hemonův román ve svém příspěvku pochválil s tím, že nabízí „tolik sexu a násilí, aby příběh udržel pozornost čtenářů“. Tak uvidíme.

McCarthy, Cormac: The Passenger

McCarthyCormac McCarthy vydá na podzim příštího roku svůj v pořadí jedenáctý román. Informoval o tom časopis Newsweek:

http://www.newsweek.com/cormac-mccarthy-new-book-363027

Román ponese název The Passenger a autor o synopsi krátce promluvil v rozhovoru, který dal deníku The Wall Street Journal (a který také vyšel v českém překladu):

http://americkaliteraturadnes.cz/mccarthy-cormac-rozhovor/

Zajímavá je taky stránka na britském Amazonu:

http://www.amazon.co.uk/Untitled-Mccarthy-15-Mme-Cormac/dp/0330457446/ref=asap_bc?ie=UTF8

A ještě zajímavější na celé věci je, že britský Amazon hlásí takové knihy hned dvě…

Alenka v říši divů Lewise Carrolla slaví tento týden 150. výročí od vydání

carroll_aliceJedna z nejslavnějších knih pro děti i dospělé slaví tento týden kulaté výročí od prvního vydání. Alenčin příběh v zemi za zrcadlem sepsal Carroll pro dcery svého přítele Henryho Lidella, s nimiž se jednoho dne projžděl na loďce po řece Isis v Oxfordu.

 

Více informací o okolnostech vzniku Carrollovy knižky nabízí například Wikipedia.

The Man Booker Prize Longlist 2015

The Man Booker Prize Longlist 2015

Na konci července oznámila porota Man Bookerovy ceny širší výběr dvanácti děl, které se letos budou ucházet o nejprestižnější britské literární ocenění. Už druhým rokem je cena otevřena všem anglicky píšícím autorům, jejichž nominované dílo vyšlo v uplynulém roce ve Velké Británii, tedy i Američanům.

Nová strategie výběr děl podstatným způsobem ovlivnila. Letos i loni tvořili Američané nejpočetnější národností skupinu ve výběru a stejně jako minulý rok se jich tam dostalo hned pět. Loni se posléze na shortlist propracovali dva z nich: Karen Joy Fowlerová (We are All Completely Beyond Ourselves) a Joshua Ferris (To Rise Again at a Decent Hour). Oba nominované romány se již objevily v českém překladu (Všichni jsme z toho úplně na větvi, Plus, resp. Vstát znovu se slepicemi, MF), takže podobný vývoj lze očekávat i u děl na letošním seznamu.

Pojďme si stručně představit všech pět děl:

cleggBill Clegg, Did You Ever Have a Family (Jonathan Cape)
Hlavní hrdinka Cleggova románu se musí vyrovnat s tragédií, která postihla její rodinu. Všichni kromě ní zahynuli při výbuchu bomby. Příběh vyprávěný s odstupem mnoha let několika různými vypravěči je prvním Cleggovým beletristickým počinem – předtím vydal jen svoje vzpomínky na období, kdy byl závislý na cracku, a pak kdy se závislosti snažil zbavit při odvykací kůře.

lalamiLaila Lalami, The Moor’s Account (Periscope, Garnet Publishing)
Třetí román Američanky s marockými předky vypráví o neštěstí, které postihlo výpravu španělských dobyvatelů na cestě do Nového světa v 16. století. Zajímavá je postava vypravěče – jde o jednoho z otroků na palubě. Jde o pomalu se odvíjející, podle dosavadních kritiků však přesto čtivý příběh

robinson_lilaMarilynne Robinson, Lila (Virago)
Robinsonová doposud vydala pouhé čtyři romány, ovšem všechny získaly nějaké literární ocenění, včetně toho neprestižnějšího, Pulitzerovy ceny za román Ztrácení (č. Argo,  2008). Lila navazuje dějem i postavami na dva přechozí romány autorky Gilead a Domov (č. Vyšehrad) a soustředí se na životní příběh druhé manželky protestanského kněze z přechozích románů. Intimní, pomalu a pečlivě odvyprávěná kniha.

tyleerAnne Tyler, A Spool of Blue Thread (Chatto & Windus)
Kandidát na velký americký román o čtyřech generacích jedné americké středostavovské rodiny. Zní to jako klišé, podotýká jeden z recenzentů, ovšem pod zdánlivě běžnými historkami dokázala autorka skrýt temnější poselství o tom, že dosáhnout Amerického snu, totiž úspěchu a rodinné pohody skrze tvrdou práci a potřebnou porci štěstí, bývá často zhola nemožné.

yanagiharaHanya Yanagihara, A Little Life (Picador)
Hanya Yanagihara je americká autorka z Havajského souostroví. Ve své druhé knize slduje třicet let přátelství čtyř gayů, přičemž se jí daří vyhýbat klišé, které tento žánr obvykle nabízí (AIDS, coming out apod.). Yanagiharová se místo toho soustředí se na vnitřní životy svých hrdinů, takže výsledek je daleko střízlivější, než by potenciálně kontroverzní téma mohlo naznačovat.

Kompletní seznam nominovaných děl s uvedením národnosti autorů a britským nakladatelem:

Bill Clegg (US) – Did You Ever Have a Family (Jonathan Cape)
Anne Enright (Ireland) – The Green Road (Jonathan Cape)
Marlon James (Jamaica) – A Brief History of Seven Killings (Oneworld Publications)
Laila Lalami (US) – The Moor’s Account (Periscope, Garnet Publishing)
Tom McCarthy (UK) – Satin Island (Jonathan Cape)
Chigozie Obioma (Nigeria) – The Fishermen (ONE, Pushkin Press)
Andrew O’Hagan (UK) – The Illuminations (Faber & Faber)
Marilynne Robinson (US) – Lila (Virago)
Anuradha Roy (India) – Sleeping on Jupiter (MacLehose Press, Quercus)
Sunjeev Sahota (UK) – The Year of the Runaways (Picador)
Anna Smaill (New Zealand) – The Chimes (Sceptre)
Anne Tyler (US) – A Spool of Blue Thread (Chatto & Windus)
Hanya Yanagihara (US) – A Little Life (Picador)

 

Fayeová, Lindsay: Bohové Gothamu

fayeova_bohoveHistorická detektivka má v angloamerické literatuře pevné místo. Nakladatelství Paseka přináší ukázku z detektivky Lindsay Fayeové Bohové Gothamu. Americká spisovatelka Lyndsay Fayeová debutovala r. 2009 holmesovskou poctou Dust and Shadow: An Account of the Ripper Killings by Dr. John H. Watson (Prach a stín: Zpráva dr. Watsona o Rozparovačových vraždách). Bohové Gothamu (2012) jsou jejím druhým románem, na nějž navázala úspěšným pokračováním Seven for a Secret (2013, Sedmero spiklenců; vyjde v roce 2015 česky v nakl. Paseka), nominovaným na prestižní detektivkářskou cenu Edgar.

Fayeová_ukázka

Trailer amerického nakladatele ke knize

https://www.youtube.com/watch?v=km55pLHgMoo

Virtuální procházka místy, ve kterých se odehrávají Bohové Gothamu

https://www.youtube.com/watch?v=lL04XRZC6k4

Chabon, Michael: Telegraph Avenue

chabon_telegraphO otcích a synech
(Michael Chabon: Telegraph Avenue. Odeon, Praha 2014, 504 stran.)

Americký prozaik Michael Chabon je českým čtenářům znám především díky románu Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye (č. Odeon 2004), za nějž získal roku 2001 Pulitzerovu cenu. Od té doby mu zde vyšla řada knih, a to nejen z oblasti beletrie. Chabon je totiž mimo jiné brilantním esejistou, o čemž se můžeme přesvědčit například ve vynikajícím výboru Mapy a legendy (č. Plus 2011). Letos v září mu v newyorském nakladatelství vyšel jeho již sedmý román Telegraph Avenue – a podle nadšených recenzí v tisku se zdá, že se bude jednat o jednu z literárních událostí roku.

Svůj nový počin pojmenoval Chabon podle stejnojmenné ulice, jež spojuje kalifornská města, Berkeley a Oakland. Zatímco prvně jmenované Berkeley je odjakživa spojováno především s akademickou tradicí místní univerzity a s ní spojovaným převážně bílým establishmentem, Oakland byl vždy synonymem pro afroamerickou kulturu.

Oba prvky se v Chabonově románu potkávají v osobách Archyho Stallingse, černocha z Oaklandu a někdejšího hráče na basu, a Nata Jaffeho, který se narodil do bílé středostavovské rodiny v Berkeley. Tihle dva spolu společně provozují obchůdek s klasickými gramofonovými deskami, který sídlí na místě, kde kdysi bylo holičství. Za relativně dlouhou dobu své existence získal podnik Archyho a Nata v sousedství jistou proslulost, ovšem časy se mění a o pár bloků dál má vyrůst obchodní komplex, kde se kromě multiplexu a jídelního patra má otevřít také třípatrový obchod s hudebními nosiči a počítačovými hrami. Taková aluze na střet Davida s Goliášem je docela dobře známa například z románů Paula Austera, jehož knihy se pravidelně odehrávají v newyorském Brooklynu, jehož maloměstský charakter tvoří jakýsi kontrapunkt k manhattanské metropoli. Souboj nezávislého podniku s nadnárodním koncernem se objevil také v romantickém filmu Láska přes inzerát (v orig. You’ve Got Mail), v němž se do sebe nakonec majitelé obou obchodů zamilují a začnou podnikat společně.

Nic takového Chabonovým hrdinům nehrozí. Naopak, Nat se bojí, že Archy jej zradí a přijme místo vedoucího nové prodejny. Archy to rozhodně nemá v úmyslu, především proto, že mu dost dává zabrat vlastní rodinný život. S manželkou, která dost těžce prožívá svoje těhotenství, si moc nerozumí, a do toho se znenadání v Oaklandu objeví jeho syn Titus, který je už na střední a k němuž se Archy nikdy tak úplně nepřiznal.

I v Telegraph Avenue rozvíjí Chabon své oblíbené motivy. Tentokrát nejde o komiksy, jako v případě Kavaliera a Claye, ale o celou kulturu sedmdesátých let, kdy Americe vládl film. V něm dominovaly asijské filmy plné nových bojových umění a móda tzv. blaxplotation films, tedy snímků, které využívaly nově nastolenou módní vlnu o černou kulturu. V tomto zájmu se Chabon podle kritiky blíží filmové poetice Quentina Tarantina. K tomu všemu se přidává Chabonovo věčné téma homoerotických vztahů mezi jinak heterosexuálními mladíky; Titus se totiž zamiluje do Natova syna Julia.

Telegraph Avenue ovšem není román o nešťastné lásce dvou mladých lidí stejného pohlaví, ani antiglobalistický pamflet popisující boj lokální kultury proti nadnárodním koncernům. Chabonův nejnovější počin je totiž především románem o tom, jak snadno otcové opouštějí své syny – a jak těžce k nim hledají cestu zpět.

Richard Olehla

 

Nejlepší knihy roku 2014 – II

Nejlepší knihy roku 2014 – II

2014_bestbooksS koncem loňského roku se na webu vyrojila záplava seznamů nejlepších knih roku. Tentokrát se věnujeme výběru amerických autorů knižního serveru Book Depository (www.bookdepository.com).

 

 

 

William Gibson: The Peripheral
peripheralGibsonův nejnovější román pojednává o Americe blízké budoucnosti, v níž hospodářská krize srazila počet pracovních míst pod únosnou mez. V zásadě jedinou prací, kterou se dají vydělat peníze, je výroba drog, čemuž se chce hlavní hrdinka románu Flynne Fisherová za každou cenu vyhnout, a tak se protlouká v kopírovacím centru. Její bratr Burton se snaží přežít z almužny od státu, kterou dostal za zranění ve válečném konfliktu. Oba tráví hodně času hraním online her.

O sedmdesát let dál v čase: v Londýně žije novinář Wilf, kterému se stejně jako zbytku společnosti vede skvěle. Wilf je nenapravitelný romantický snílek, který se zaobírá minulostí. Na svých toulkách jednou narazí na Flynne a setkání přes propast času změní oběma Gibsonovým hrdinům navždy život. Kritika se shoduje, že Gibson napsal nejlepší román za posledních dvacet let. The Peripheral je prý v tomto ohledu důstojným následovníkem kultovního Neuromancera.

William Gibson je českému čtenáři dobře znám, ovšem nikdy vlastně neměl štěstí na překladatele ani nakladatele, a tak i přes status kultovního autora do povědomí širší veřejnosti nikdy nepronikl.

 

Karen Joy Fowler: We Are All Completely Beside Ourselves
fowlerČerstvá absolventka univerzity Rosemary se zařekla, že o své rodině neřekne nikomu ani slovo. Je jediné dítě svých rodičů, ale kdysi měla stejně starou sestru-dvojče a staršího bratra. Ti však oba kdysi z jejího života zmizeli.

Složitá struktura vyprávění, v níž se čtenáři musí s vypravěčkou hned dvakrát vrátit zpět na začátek, činí z Fowlerové románu jedinečný zážitek, který ocenila i porota britské Man Bookerovy ceny, která jej zařadila do užšího výběru minulého ročníku.

Fowlerové v češtině zatím vyšly pouze povídky ve třech výběrech nejlepších sci-fi povídek.

 

Celeste Ng: Everything I Never Told You (Amazon Book of the Year 2014 No. 1)
celeste_ngRomán Celeste Ngové (čti „Ingové“) získal prestižní ocenění Knihy roku obchodu Amazon za rok 2014. Odehrává se na americkém Středozápadě v 70. letech 20. století, kdy se jeho hlavní hrdinka Lydia musí vyrovnávat s tlakem rodičů, kteří si v ní chtějí splnit své sny o společenské kariéře. Její otec pochází z první americké generace čínských přistěhovalců, velmi uzavřené komunity, která svoje problémy obvykle neventiluje na široké veřejnosti. Když se však jednoho dne najde v místním jezeru Lydiino tělo, dá se celá rodina do zběsilého soukromého vyšetřování vraždy. Paradoxně nejvíc rozumu si zachovává nejmladší dcera Hannah. Silný příběh o zločinu, hledání, lžích a rasové problematice Ameriky ne tak dávno minulých let.

Román Ngové vyjde během roku 2015 v nakladatelství Odeon.

 

Marilynne Robinson: Lila
lilaDílo Marilynne Robinsonové je českému čtenáři dobře známo z překladů všech tří jejích románů. Lila je jejím čtvrtým prozaickým počinem a navazuje na události a postavy z předchozích dvou děl, čímž se završuje jakási neformální trilogie. Také životní příběh Lily odehrává v iowských maloměstech. Pomalý, introspektivní, kontemplativní styl Robinsonové není zrovna čtenářsky podbízivý, o to větší zážitek však nabízí.

Romány Robinsonové vycházejí v poslední době v nakladatelství Vyšehrad, titul však zatím není zařazen v edičním plánu.

 

Joshua Ferris: To Rise Again at a Decent Hour
ferrisDalší z finalistů loňské Man Booker Prize (poprvé od založení byla cena otevřena i americkým autorům) mu v českém prostředí nehoráznou smůlu na překladatele – jeho předchozí román A pak byl s námi konec (Then We Came to an End, 2007, č. Fuego, 2007) popravil strašný převod do češtiny. Ferrisův třetí román snad bude mít větší štěstí. Příběh by si ho rozhodně zasloužil: newyorský zubař Paul O’Rourke už má pocit, že ho v životě mnoho nepřekvapí. Když ovšem kdosi ukradne jeho digitální identitu, pustí se náš dentista do boje. Jaké je však jeho překvapení, když zjistí, že virtuální Paul je na tom o mnoho lépe než jeho reálný předobraz. Jak podotýká záložka románu, Paul bude muset při svém pátrání „najít smysl života, pochopit mystérium smrti a ocenit důležitost správné ústní hygieny“.

 

Jenny Offill: Dept. of Speculation
offillOffillové román se jako jediný objevil i ve výčtu jednoho ze dvou nejprestižnějších amerických deníků, totiž New York Times a Washington Post. Jde o značně pesimistický příběh jednoho manželství a rodinného života, v němž mnoho radostí již nezbývá. Depresivní četba, avšak vyvážená brilantním stylem.