Beatty, Paul: The Sellout, recenze

beattyStandup comedy jako román
(Paul Beatty: The Sellout. New York : Farrar, Straus & Giroux, 2015. 288 stran, $26.)

Satirická tradice v americké černošské literatuře je dlouhá snad stejně jako otroctví samo, i když vždycky existovala tak trochu v opozici k černošskému establishmentu, který se snažil s bílou většinou spíše vycházet po dobrém. Časy se však mění, což dokazuje i ocenění, které se Beattyho románu dostalo od porot Man Bookerovy ceny v roce 2016.

V románu The Sellout (Výprodej) amerického prozaika Paula Bettyho si nemilosrdného humoru směřujícího do řad bělochů i černochů užijeme do sytosti. Hned na prvních stránkách sedí hlavní hrdina v zasedací síni Nejvyššího soudu USA, který projednává rozsudek, jenž nad ním vynesla americká justice: vězení za pokus o obnovení otroctví a zavedení rasové segregace v jedné škole v sousedství.

Autorem románu je Paul Betty, letos třiapadesátiletý básník a prozaik z New Yorku. V mládí vyhrál soutěž ve slam poetry a na jeho autorském stylu a především hře s jazykem je ovlivnění poezií hodně znát. Zároveň je třeba podotknout, že slam poetry má důrazem na přirozený rytmus v jazyce hodně blízko k hip-hopu, v České republice absolutně podceněném hudebním stylu, s nímž se ovšem v USA identifikuje prakticky celá černošská komunita. Na kontě má zatím čtyři romány a dvě sbírky poezie. The Sellout je jeho první knihou po sedmi letech, nejvíce pozornosti vzbudil (logicky) hned jeho debut The White Boy Shuffle.

Hlavní hrdina románu je černošský mladík, který se živí pěstováním melounů a marihuany (přičemž to druhé jde na odbyt mnohem líp než to první). Zároveň si doma vydržuje osobního otroka Hominyho, který svůj úděl bere jako poslání.

Leitmotivem Beattyho románu je protagonistův vztah s dávno zemřelým otcem (zastřelen policií), podivuhodným psychologem, který se snaží demonstrovat odlišnosti černošské komunity oproti té bílé pomocí empirického výzkumu, při němž používá vlastního syna. Ten se tak dočká výprasku od spoluobčanů, když na ulici působí jako figurant, kterého chce otec okrást, aby vzbudil v souvěrcích patřičnou sounáležitost, a ti mu tak přišli na pomoc. Pokus nevyjde, stejně jako jiný experiment, při němž synka málem uškvaří elektrickým proudem při psychologické hře s názvem „Kluk v zrcadle“. Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo k pláči, respektive kdyby nešlo o 60. léta 20. století, kdy probíhala závěrečná fáze boje menšin za občanská práva v USA.

Hlavní hrdina zároveň teskní po fiktivním zaniklém městysu Dickens, v němž vyrůstal. V 19. století byla Dickens agrární komunita a díky absurdnímu pravidlu v městském statutu si zachovala tento ráz až hluboko do 20. století, kdy všude kolem vyrostla chudinská i bohatá předměstí. A tak se na cestách mezi pastvinami s kravami na kolech prohánějí překupníci drog a ve vzduchu je cítit směs zápachu trusu a marihuany. Zároveň je důležité, že Dickens leží v Kalifornii, nejliberálnějším státu v USA s nesmírně různorodou skladbou obyvatel, v níž běloši nejsou většinou a kde by případná segregace, jak ji navrhuje hlavní hrdina, mohla za jistých okolností dokonce dávat smysl.

The Sellout je především na začátku neuvěřitelná jízda; jako kdyby ho napsali „dementní andělé“, jak v nadsázce poznamenala americká komička Sarah Silverman. Titulek jedné ze čtenářských recenzí na Amazonu zní „The Longest Standup“ – a přesně v této jistě zjednodušující nálepce se skrývají přínosy i úskalí Beattyho románu v potenciálním českém překladu. Standup comedy se vyznačuje zběsilým tempem, politickou nekorektností, pohotovostí muže či ženy na podiu a komentováním témat, které zrovna hýbou společností. V USA jde o populární žánr, který generuje zástupy hvězd (povětšinou černošského – Chris Rock, nebo židovského původu – Louis CK či zmíněná Sarah Silverman). V České republice jde však snad kromě show Na stojáka o poměrně neznámý druh zábavy. A pak jsou tu témata: americkou společností hýbají naprosto jiné trendy a především v případě černošské komunity jde o historii delší než 150 let. Když Beatty začíná svůj román prologem a svého hrdinu nechává beze jména, průměrně vzdělanému Američanovi okamžitě přijde na mysl román Neviditelný (Invisible Man) Ralph Ellisona a jeho ústřední postavení v tradici boje černošské komunity za občanská práva. U českého čtenáře tuto automatickou reakci očekávat nelze. A konečně samotný humor: americký je jiný než český (i když ten od amerických židovských komiků se dá s českými vtipy typu Česká soda docela dobře srovnávat).

Na druhou stranu jde o text nesmírně pohotový, čtivý a prostořeký. Přirovnání typu „byl jsem obviněn z takového zločinu, že pokoušet se přišít mi přechovávání marihuany by bylo jako popotahovat Hitlera za porušování veřejného pořádku“ se neobjevují každý den a příběh má ideální rozsah.

Richard Olehla

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *